Být jako nekvašený chléb
1. Kor. 5; 1-13
Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce. A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal. Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi – a to ve jménu Pána Ježíše Krista. Až se shromáždíte – já budu duchem s vámi a bude s námi i moc našeho Pána Ježíše – vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně. Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že ‚trocha kvasu všechno těsto prokvasí‘? Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy. Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky; ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci. Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás? Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!
Tento text mě v posledních dnech velice zasáhl, proto bych se ráda podělila o to, co jsem díky němu pochopila.
Mezi lidmi v Korintském sboru se objevuje smilstvo, kterého se v té době nedopouštěli ani pohani. A Korintští si z toho vůbec nic nedělají, nepřijde jim to špatné, není to pro ně důvod, aby se kvůli tomu rmoutili, naopak jsou ještě nadutí, vychloubají se. Morálka je tam zkaženější, než ve světě.
Už jste se osobně setkali s něčím takovým? Že by se v křesťanském sboru k sobě lidé chovali hůř, než nevěřící lidé kolem vás a vůbec jim to nepřišlo divné? Naopak by měli dojem, že konají správně a dokonce se tím chlubili?
Jan 16;1-3 To jsem vám pověděl, abyste se nedali svést. Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha. To s vámi budou činit, protože nepoznali Otce ani mne.
Jan 15;20-27 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat – jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají. Ale to vše vám učiní pro mé jméno, poněvadž neznají toho, který mě poslal. Kdybych byl nepřišel a nemluvil k nim, byli by bez hříchu. Nyní však nemají výmluvu pro svůj hřích. Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce. Kdybych byl mezi nimi nečinil skutky, jaké nikdo jiný nedokázal, byli by bez hříchu. Ale oni je viděli, a přece mají v nenávisti i mne i mého Otce. To proto, aby se naplnilo slovo napsané v jejich zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.
Když se takových lidí zeptáte, jaký mají důvod pro to, co dělají, oni často nevědí. Neznají příčinu, nemají žádný důkaz, který by je k takovému jednání opravňoval. Vinu za své skutky a odpovědnost svalují na druhé. To ostatně po pádu do hříchu udělal jak Adam, tak i Eva. Je to známka toho, že žijí v hříchu.
Adam:
Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“
Eva:
Proto řekl Hospodin Bůh ženě: „Cos to učinila?“ Žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“
To, co mě velmi silně zasáhlo v úvodním textu, bylo uvědomění si, že od ukřižování Ježíše Krista nastala doba bez hříchu - čas nekvašených chlebů pro všechny žijící. To znamená, že musíme usilovat o to, abychom byli s Bohem naprosto za jedno, bez hříchu, bez poskvrny a měli Jeho povahu, proč? Protože od okamžiku ukřižování a Jeho vzkříšení následuje doba, kdy Ježíš přijde podruhé a vezme k sobě jen ty, kteří jsou Jeho. Ti, kteří se Jeho příchodu přímo dožijí, musí být zcela bez hříchu! On jim dá nová těla, ale ne nová srdce, tá už musí být proměněná!
Proto takový apel na bezhříšnost, aby mohl přijít co nejdřív, ukončit dějiny hříchu a bolesti a zachránit všechny, kteří o to stojí a vědomě se pro to rozhodli. Proto je v Bibli dána podmínka, že musí být nejdříve hlásáno evangelium po celém světě, aby se o Ježíši a pravé Boží povaze dozvěděli všichni obyvatelé země a měli možnost se rozhodnout.
Mt 24;4-14 Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš ‘ a svedou mnohé. Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí. Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou, a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
L 21;9-19 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned.“ Tehdy jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. To vám bude příležitostí k svědectví. Vezměte si k srdci, abyste si předem nepřipravovali, jak se budete hájit. Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. Zradí vás i vaši rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí. Když vytrváte, získáte své životy.
Slavme na každý den to velké Boží dílo vykoupení s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy - usilujme o naši bezhříšnost a Ježíšovu povahu na každý den, buďme obrazem Božím.
„Odstraňte toho zlého ze svého středu!“, „Nemějte nic společného se smilníky“. Pavel volá k odpovědnosti. Jak se postavíme k hříchu, který se projevuje mezi námi - mezi našimi bratry a sestrami? Nemáme být lhostejní a schválně si zakrývat oči. Máme dát jasně najevo, že to, čeho se naši nejbližší dopouštějí, není správné, aby měli ještě šanci k nápravě. Takový postoj se týká těch, které známe. Ty, které neznáme, bude soudit Bůh. Máme zodpovědnost za to, jak se postavíme k tomu, čeho jsme byli svědky, co se stalo přímo uprostřed nás.
1. Kor. 4;1-5 Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným. Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou; ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán. Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
Jakub 5;9-10 Nestěžujte si jeden na druhého, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi! Za příklad trpělivosti v utrpení si, bratří, vezměte proroky, kteří mluvili ve jménu Páně.